Navrátilka - postavy

Arminuta - Navrátilka

Dívka nemá jméno. Po celou dobu románu ji nikdo neosloví. Proč nemá jméno? Záleží na jméně, když nemáte rodinu a nevíte, čí vlastně jste?
Je vychována ve středostavovské rodině, jako dítě nemusela pracovat, ani to neumí. Je křehká, ale chytrá, baví ji matematika, je premiantkou, jen s latinou má nepatrné problémy. Jednou vystuduje vysokou školu.
Je nejistá, protože neví, proč byla vrácena. Zmítá se pocity křivdy, opuštěnosti, střídá se u ní strach o matčino zdraví s nenávistí, že ji opustila. Touží se vrátit ke své matce, ale zároveň vzdoruje, aby ji ranila tak, jako ona ranila ji. Vidí, že se velmi liší od své biologické rodiny, stydí se za jejich nevzdělanost, špínu a chudobu. Zároveň přijme rodinný program - pomáhá s pracemi, hladoví s ostatními.
Je jí 13 let, kniha se odehrává cca rok a půl, opouštíme ji v jejích 14 letech

Adriana

Desetiletá holčička. Špinavá, hubená. Pečuje o svého mladšího retardovaného bratra, o domácnost. Pomáhá matce, ani ona nedokončí základní školu. Stále se počůrává, chybí jí někdo, ke komu by mohla přilnout, přilne ke své starší sestře. Je vyspělejší než Navrátilka. Ví, jak to v životě chodí.

Adalgisa

vzdálená rodinná příbuzná, respektive manželka bratrance. Touží po dítěti, ujme se malé dívky, ale když otěhotní s milencem, nedokáže situaci vyřešit jinak, než že dívku pošle pryč. Ani její pěstounský otec si ji nechce nechat. Neustále zápasí s péčí o dívku a péčí o své vlastní dítě. Snaží se dívce alespoň všechno zaplatit, dlouho se jí vyhýbá, bojí se jí říct, proč se rozhodla ji vrátit, za celou dobu to není nikde vysloveno, možná proto, že vlastně neměla žádný důvod.

Matka

Dívka ji nikdy jako matku neosloví. Udřená žena, která porodila nejméně 7 dětí, také potratila, o své děti se neumí postarat jinak, než že je krmí a obléká. V bídném bytě nedokáže udržet pořádek, přestože celý den těžce pracuje. V bytě teče jen studená voda, vaří často venku. Potřebuje, aby děti pracovaly, tak je nenutí chodit do školy. Na svou nejstarší dceru je ale pyšná, jen to nedává najevo. Mluví s ní jako s dospělou.

Vincenzo

Nejstarší bratr, nedokončil školu, tvrdě pracuje, ale také se toulá s cikány a krade s nimi. Po jeho smrti najdou dívky v jeho věcech kromě kradených šperků i nějaké peníze, kterými pak rodina zaplatí jeho pohřeb.